Předchozí Matouš, 21. kapitola Další
1. Když se pak přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfagé k Olivetské hoře, tehdy Ježíš poslal dva učedníky
2. a řekl jim: "Jděte do té vesnice naproti vám a hned tam najdete přivázanou oslici a s ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně.
3. A kdyby vám někdo něco řekl, odpovězte: 'Pán je potřebuje' a on je propustí."
4. To všechno se stalo, aby se naplnilo to, co bylo řečeno skrze proroka:
5. "Povězte dceři Sionu: Pohleď, tvůj král přichází k tobě mírný, sedící na oslici, totiž na oslátku, mláděti podrobené jhu."
6. Učedníci tedy šli a udělali, jak jim Ježíš přikázal.
7. Přivedli oslici i oslátko, položili na ně své pláště a posadili ho na ně.
8. Veliký zástup pak rozprostíral své pláště na cestě a jiní sekali větve ze stromů a stlali je na cestu.
9. A zástupy, které šly zpředu i zezadu, volaly: "Hosana, Synu Davidův! Požehnaný, který přichází v Pánově jménu! Hosana na výsostech!"
10. Když pak vjel do Jeruzaléma, celé město se otřáslo a řeklo: "Kdo to je?"
11. A zástupy říkaly: "To je Ježíš, ten prorok z galilejského Nazaretu."
12. Ježíš pak vešel do Božího chrámu a vyhnal všechny, kdo v chrámu prodávali a kupovali, a zpřevracel stoly směnárníků i sedačky prodavačů holubic.
13. Řekl jim: "Je napsáno: 'Můj dům bude nazván domem modlitby,' ale vy jste z něj udělali 'doupě lupičů'!"
14. Tehdy k němu v chrámu přišli slepí a chromí a on je uzdravil.
15. Když ale velekněží a zákoníci uviděli divy, které dělal, a děti, jak křičí v chrámu a říkají: "Hosana, Synu Davidův!" rozhořčili se
16. a řekli mu: "Slyšíš, co říkají?" Ježíš jim řekl: "Ovšem. Copak jste nikdy nečetli: 'Z úst nemluvňátek a kojenců sis připravil chválu'?"
17. Potom je opustil a odešel ven z města do Betanie a tam přenocoval.
18. Když se potom za svítání vracel do města, dostal hlad.
19. A když uviděl u cesty jeden fíkovník, šel k němu, ale nenašel na něm nic než listí. Řekl mu tedy: "Ať se z tebe navěky už neurodí ovoce!" A ten fíkovník hned uschl.
20. Když to viděli učedníci, podivili se a řekli: "Jak to, že ten fíkovník tak rychle uschl?"
21. Ježíš jim tedy odpověděl: "Amen, říkám vám, pokud budete mít víru a nebudete pochybovat, nejenže budete moci tohle udělat fíkovníku, ale i kdybyste řekli této hoře: 'Zvedni se a vrhni se do moře!' stane se to.
22. A všechno, o cokoli byste prosili v modlitbě, dostanete, když budete věřit."
23. Když pak přišel do chrámu, přistoupili k němu velekněží a starší lidu, když vyučoval, a řekli mu: "Jakou mocí děláš tyto věci? A kdo ti tu moc dal?"
24. Ježíš jim odpověděl: "Já se vás také zeptám na jednu věc, a když mi ji řeknete, já vám také řeknu, jakou mocí dělám tyto věci.
25. Odkud byl Janův křest? Z nebe, nebo z lidí?" Začali se tedy mezi sebou dohadovat. Říkali si: "Kdybychom řekli, že z nebe, řekne nám: 'Proč jste mu tedy neuvěřili?'
26. Když řekneme, že z lidí..., bojíme se zástupu, protože všichni mají Jana za proroka."
27. A tak Ježíši odpověděli: "Nevíme." A on jim řekl: "Ani já vám tedy neřeknu, jakou mocí dělám tyto věci."
28. "Ale co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přistoupil k prvnímu a řekl: 'Synu, jdi dnes pracovat na mou vinici.'
29. On odpověděl: 'Nechci,' ale pak si to rozmyslel a šel.
30. Potom přistoupil k druhému a řekl mu totéž. Ten odpověděl: 'Já půjdu, pane,' ale nešel.
31. Který z těch dvou naplnil otcovu vůli?" Řekli: "Ten první." Ježíš jim tedy řekl: "Amen, říkám vám, že celníci a nevěstky jdou do Božího království před vámi.
32. Jan k vám totiž přišel cestou spravedlnosti a vy jste mu neuvěřili, ale celníci a nevěstky mu uvěřili. Vy jste to viděli, ale ani potom jste si nerozmysleli, že mu uvěříte."
33. "Poslouchejte jiné podobenství: Byl jeden hospodář, který vysadil vinici, obehnal ji plotem, vykopal v ní lis a postavil věž. Pak ji pronajal vinařům a odešel na cestu.
34. Když se pak přiblížil čas vinobraní, poslal k vinařům své služebníky, aby převzali její úrodu.
35. Vinaři však vzali jeho služebníky a jednoho zbili, jiného zabili a dalšího ukamenovali.
36. Poslal tedy znovu jiné služebníky, více než předtím, a těm udělali totéž.
37. Nakonec k nim poslal svého syna. Řekl si: 'Mého syna budou mít ve vážnosti.'
38. Když ale vinaři toho syna uviděli, řekli si: 'Tohle je dědic, pojďme, zabijme ho a zmocněme se jeho dědictví.'
39. Potom ho chytili, vyhodili z vinice ven a zabili.
40. Co tedy udělá pán vinice těm vinařům, až přijde?"
41. Oni mu řekli: "Ty zlosyny zle zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou odevzdávat ovoce v čas jeho sklizně.
42. Ježíš jim řekl: "Nikdy jste nečetli v Písmech? 'Kámen, který stavitelé zavrhli, se stal hlavním kamenem klenby. Stalo se to od Pána a je to v našich očích div.'
43. Proto vám říkám, že vám bude Boží království vzato a bude dáno lidu přinášejícímu jeho ovoce.
44. A kdo by padl na ten kámen, bude roztříštěn, a na koho by padl, toho rozdrtí na prach."
45. Když velekněží a farizeové slyšeli ta jeho podobenství, pochopili, že mluvil o nich,
46. a chtěli ho zatknout, ale zalekli se zástupů, protože lidé ho měli za proroka.

(c) Bůh. Použito s laskavým svolením.
Překlad: (c) Nadační fond NBK (www.nbk.cz). Použito s laskavým svolením.
Převod do HTML: Michal Rovnaník