Předmluva

B I B L Í   S V A T Á

_________

PODLE PŮVODNÍHO
VYDÁNÍ KRALICKÉHO
z roku 1579-1593.

_________

V KUTNÉ HOŘE.
ČESKÁ BIBLICKÁ PRÁCE.
LÉTA PÁNĚ 1940.

TISKEM DR. ED. GRÉGRA A SYNA V PRAZE.



PŘEDMLUVA

BIBLÍ ČESKÁ šestidílná byla vydána v letech 1579-1593 v Kralicích a to díl I. (knihy Mojžíšovy) r. 1579, díl II. (Jozue až Ester) r. 1580 díl III. (Job až Píseň Šalomounova) r. 1582, díl IV. (Proroci) r. 1587, díl V. (Apokryfy) r. 1588 a díl VI. (Nový Zákon) r. 1593. Biblí tato má kromě tekstu na okrajích poznámky, výklady k jednotlivým biblickým slovům nebo větám, vysvětlivky filologické, synonyma, locos communes t.j. "krátké a obecné naučení" a konkordancie, t. j. "míst k tomu podobných a jinde se nalézajících zaznamenání". Nad každou kapitolou (v knize Jobově někdy pro dvě neb tři kapitoly najednou a v knize Přísloví jsou od kapitoly 9. až do 30. vůbec vynechány) jsou sumy, v nichž je několika slovy shrnut obsah té kapitoly; kromě toho je také na okraji označen stručně obsah jednotlivých částí kapitol. Každá biblická kniha má úvod.

Biblí tuto vydáváme bez Apokryfů, výkladů a ostatních poznámek; vydáváme tekst, předmluvu k I. dílu, úvody k jednotlivým knihám, sumy nad kapitolami a konkordancie; označení jednotlivých částí kapitol a nedělních čtení a epištol jest vyjádřeno v našem tekstu tučnými písmeny na začátku verše. Kraličtí dbali, jak sami poznamenávají aby "text český byl čistý, vlastní, srozumitelný, obyčejný, vážný". Do tekstu také vědomě a zúmyslně, což by se v původním nenalézalo, přidáno není, "ale byla o to péče, aby i nejmenší slovíčko, bez něhož řeč česká, buď zdála by se neplná neb nesrozumitelná, ....menší literou do tekstu položeno bylo". Tato slova, která Kraličtí tiskli menší literou, jsou v našem vydání vytištěna v tekstu kursivou. Vydáváme tekst v novodobém pravopisu, zvlášť pokud se týče délky samohlásek; tvaroslovné odchylky necháváme, rovněž v psaní souhlásek, zejména některých skupin souhláskových, zachováváme způsob starobylý. Pokud se týče změn v tekstu, drželi jsme se zásady, kterou si dali při vydávání bible Kraličtí, aby byl tekst "srozumitelný" a nahradili jsme pouze slova dnes nesrozumitelná nebo ta, která dnes znamenají něco jiného, a v těch případech užili jsme, pokud to bylo možné, výrazů které mívají Kraličtí na okraji, neb jimiž přeložili tato slova jinde. Změny tyto jsou uvedeny na konci. Vydáváme tímto vlastně po prvé tekst prvního vydání bible Kralické. Po desítiletí, ba století, vydávala se bible Kralická podle posledního vydání z r. 1613; od r. 1890 v úpravě tekstové i jazykové, jak ji provedli Jan Karafiát a Heřman z Tardy. Připojujeme výklad jmen vlastních, vah a měr podle dnešních měr; Kraličtí vykládají po většině tato jména, míry, váhy a jiné ve výkladech a v poznámkách na okraji.

Biblí Kralická byla vydána za dosti nepříznivých poměrů. Země české sice v té době těšily se pokoji, ale za hranicemi na různých místech zuřily války náboženské i politické. Bratřím samým bývalo snášeti mnohou nepřízeň, ale jako by chtěli využíti doby poměrně dosti klidné, v předtuše těžkých a smutných dnů, kdy se pak národ opravdu dostal skoro na pokraj záhuby, a jako by pro tuto dobu chtěli dát národu svému oporu a vodítko v bouřích a vichřicích, z nejlepších svých sil nově přeložili a vydali Knihu knih - Biblí svatou. I my tuto bibli vydáváme s přáním, aby byla národu oporou, Slovem potěšení a cestou k Bohu v Kristu Ježíši.

Na Horách Kutných léta Páně 1940.

ČESKÁ BIBLICKÁ PRÁCE.




K N Ě Ž Í M   A   S P R Á V C Ů M
LIDU PÁNĚ TĚM, KTEŘÍŽ ČESKÝM JAZYKEM
SLUŽBY BOŽÍ V LIDU JEHO KONAJÍ,
POZDRAVENÍ.

Poněvadž všecka práce věrných služebníků církve, bratří a spolu služebníci Páně, spravovati se má jistou vůlí Boží v Zákoně jeho oznámenou, potřebí k tomu míti text Písem svatých tak vyložený a spravený, aby se jemu dobře rozuměti mohlo. O čež od dávných časů snažná péče nejedněch byla, aby knihy Zákona Božího k obecnému užívání v jazyk náš český, což by nejvlastněji býti mohlo, přeloženy a vydány byly; v čemž jedni po druhých, jakž kdy Pán Bůh darů svých k tomu udělovati ráčil, až dosavad pracovali. Když pak i nás Pán Bůh k službě a péči pastýřské řádně skrze prostředky povolati a v církvi své postaviti ráčil; k tomu časté žádosti od Vás i mnohých jiných na nás od drahně let vzkládány byly, abychom i my, což by nám v tom možného bylo, učinili; soudivše to za věc slušnou a nám povinnou, i jiným užitečnou, vedle možnosti své opravdově k tomu jsme se přičinili, a vybravše z společnosti své muže k tomu způsobné, práci takovou i vykládání Písem svatých jim jsme poručili. Kterouž oni, pro slávu Boží a napomožení bližním, na sebe přijavše, věrně podle možnosti své v tom pracovali. A Pán Bůh tomu požehnati ráčil, takže již díl jeden knihy té, jenž Biblí svatá slove, připravili. My pak od nich to vděčně přijímajíce, čímž nám posloužili, tím se s vámi, z péče vlastencké, i s jinými, z lásky křesťanské, žádostivi jsouce všechněm prospěti, sdělujeme; a jakož k čtení pilnému, tak i k rozsuzování opravdovému dáváme, věříce, že jakž předešle jiných práce, tak již i tuto naši, a těch, jimž jsme na místě svém to poručili, vděčně přijmete, i pobožně užívati budete, na modlitbách svých toho žádajíce, aby Pán Bůh, k jehož cti předně a v jeho jménu tu práci před se vzali jsme, ji oblíbiti, dalšímu dílu žehnati, a k dokonání, i k spasitelnému všech věrných prospěchu šťastně přivésti ráčil. Amen.

(c) Bůh. Použito s laskavým svolením. Převod do HTML: Michal Rovnaník