kliknutím: větší formát

předcházející odkaz na větší formát obsah skupiny odkaz na menší formát bez komentáře

Žalmista toužící po utrpení nepřátel

Žaltář z Canterbury, 13. stol., Národní knihovna, Paříž


Dny ať jsou mu ukráceny, jeho pověření ať převezme jiný. Jeho synové ať sirotky se stanou, jeho žena vdovou. Jeho synové ať toulají se po žebrotě, ze svých rozvalin ať chodí prosit. Na všechno, co má, ať políčí si lichvář, co vytěžil, cizáci ať loupí.

Ať nemá nikoho, kdo by mu nadále prokázal milosrdenství, kdo by se smiloval nad sirotky po něm. Jeho potomstvo buď vymýceno, jeho jméno smazáno buď v příštím pokolení, ... za to, že nepamatoval na milosrdenství, ale pronásledoval člověka poníženého a ubohého, chtěl usmrtit zkrušeného v srdci.

Miloval zlořečení, ať ho postihne! O požehnání nestál, ať se ho vzdálí! Zlořečení oblékal jak šaty; ať mu pronikne nitrem jak voda, ať mu prostoupí kosti jak olej. ... Jen ať zlořečí, ale ty žehnej! Když povstali, ať je stihne hanba, a tvůj služebník se zaraduje.

Žalm 109,8-13.16-18.28

kontext: Apokryfní motivy v bibli