Katedra Starého zákona ETF UK

Proseminář - referáty o metodách

Základní anotace, látka, postup:

Kromě vlastní "řemeslné" exegetické práce s konkrétními texty patří k látce proseminárního cvičení důkladné obeznámení s jednotlivými exegetickými přístupy a postupy, jak si je biblistika v průběhu dějin vypracovala.

• Každý účastník prosemináře nastuduje samostatně doporučenou literaturu tak, aby získal celkový přehled o jednotlivých metodách (mj. M. Oeming, Úvod do biblické hermeneutiky, Vyšehrad: Praha 2001).
• Nadto každý účastník prosemináře zpracuje písemný elaborát (referát) o jedné z uvedených "škol" a přednese jej ostatním účastníkům prosemináře (postupně dle rozpisu).
• Nad referáty se při zasedání vede rozprava o příslušné metodě, jejím využití a uplatnění v současné biblistice (aktivně sledovat, dotazy...!).

Témata jednotlivých referátů:

V samostatném dokumentu je uvedena literatura k této problematice. Odkazy na informace k jednotlivým referátům jsou odkázány přímo přes jejich název zde:

1. Textová kritika
2. Historická kritika
3. Literární kritika
4. Kritika (dějin) formy / literárního druhu
5. Kritika (dějin) tradice
6. Kritika (dějin) redakce
7. Strukturální analýza
8. Narativní analýza
9. Kanonický přístup
10. Rétorická kritika
11. Socio-kritická analýza
12. Reader-response criticism
13. Římsko-katolická biblistika
14. Feministická biblistika
15. Psychoanalytický výklad bible
16. Výklad bible v kontextu postmoderny

Literatura k jednotlivým referátům

je velmi bohatá, částečně dostupná i v češtině; na české prameny se však nelze zcela spoléhat. Doporučuji zpracovávat problematiku z několika (nejméně dvou až tří) zdrojů různých jazykových oblastí, stručný přehled koncipovat na základě moderních encyklopedických článků k danému tématu.
Konkrétní doporučené tituly – viz literatura.

Poznámky k provedení písemného referátu:

• o čem příslušná škola je, čím se zabývá (základní zájem, vymezení „předmětu", předpoklady přístupu /základní vřazení historické/);
• jak na to jde: vymezení a charakteristika základního přístupu, metodických postupů (důležité aspekty uvést jednotlivě, případně i s příklady);
• co je její přínos či slabina; zhodnocení silných a slabých stránek (co řeší přesně a účinně, co naopak zcela pomíjí);
• jaké je její místo v trendech současné biblistiky (zhodnocení z nadhledu, z kritického odstupu /alespoň pokus!/)
• uvést alespoň jedno klíčové jméno – "otce zakladatele" / "matku zakladatelku" ... představitele či protagonisty, s nimiž je tento přístup spojen.

...několik samozřejmých, nicméně připomenutíhodných bodů ke způsobu vypracování:

• nezbytné údaje obvyklé "štábní kultury" písemných studijních materiálů; mj. jméno referujícího, hlavička prosemináře, datum, bibliografie (užité prameny, další literatura)...
• odlišovat citované či přejaté teze od vlastních glos a hodnocení...
• celkem max. 1-3 strany (podrobná, strukturovaná osnova, teze, definice a citáty; ne literární dílo (spíše "encyklopedické heslo");
• přednes v plénu 10-15 min. (15 min. maximálně – pozor, uhlídat!); jde o uvedení k diskusi, ne o vyčerpávající přednášku.

Termín a způsob odevzdání:
Písemný sumář každý připraví nejpozději k začátku zasedání (dle kalendářního rozpisu) v kopiích pro všechny účastníky (podklad pro rozpravu + přehled základních informací).

Po prezentaci v plénu prosemináře je povinností autora/ky text doplnit či opravit a novou verzi nejpozději do týdne vřadit na příslušné místo v pořadači prosemináře SZ v knihovně (1 exemlář).