Šumava nás zaujala z našich "vyšších" hor nejvíc. Má svou tajuplnou
atmosféru. Zde se snad ještě dnes honí po lesích ohniví mužové, černí
myslivci, světýlka, divoženky a trpaslíci, v rozbořených hřbitovech
chodí o půlnoci procesí duchů, v tůních číhají vodníci a na cestách
huckaufové. A taky má svou rozlehlost, množství údolí, cest a
cestiček, kde nepotkáte člověka.
Většina obrázků je z podzimu 2001, některé jsou ještě daleko starší. Teprve
po více než deseti letech jsem se znovu ocitl v srdci Šumavy. A bylo tu
nádherně.