Půl dne jsme vydrželi popolézat a posedávat na pobřežních skalách. A
vyhlížet vlny, tipovat, která se hezky rozplácne a rozstříkne o skálu. A
sledovat, jak moře stoupá, vzdálenější skalky mizí a my musíme před
stříkanci ustupovat vzhůru. Pořád to samé a přitom se to nikdy
neopakuje. Přitom bylo moře úplně klidné. Jaké to musí být drama za
bouře...
Je toho hodně. Však to představení bylo delší než opera v divadle.
Nemusíte to všechno prohlížet. Necháváme si to zde jako připomínku krásného
zážitku.
