Hradec

širší oblast následující

Místo, které není ničím výjimečné, natož populární. Pro mě představuje samotnou substanci toho, co mě láká, kde jsem rád, kde se cítím dobře. Brdský Hradec a fotky odtud byly v této galerii vždy na prvním místě.

A když jsem měl kdysi snahu o svých oblíbených místech psát pro veřejnost (už jsem z toho vyrostl), první článek pojednával o Hradci:


Spočítal už někdo, kolik je po Čechách a Moravě Hradců? Hradce jsou města, vesnice, kopce. Některé nesou různá epiteta (jako paní Králové, nad Moravicí apod.), většina z nich je ale prostě Hradcem. Co do počtu s nimi mohou soutěžit různé Hrádky a Hradiště. Mají jedno společné: vždy na tom místě někdy bylo (třeba aspoň v lidové představě) opevněné sídlo, nějaký malý hrad. Některé jsou obývané dodnes, jiné byly v dávné prehistorii. Kým? Třeba obry, zvlášť, když takový Hradec je na vysokém kopci v ponurých hlubokých lesích, kde by se normální člověk nikdy neusadil. Skoro na všech našich horách najdeme jeden či více takových Obřích hradů, Hradišť a Hradců.

Jeden z nich je nedaleko Prahy, uprostřed Hřebenů neboli severovýchodních Brd. Brdomilům je to místo dobře známé, je to jedna z typických partií hlavního hřebene. Široký hřbet tu spadá krátkým, ale prudkým srázem na jihovýchodní stranu. Na tomto srázu roste starý les s přirozenou druhovou skladbou (chráněný jako přírodní rezervace); v něm dominují staleté buky úctyhodné výšky a mohutných kmenů. Na hřebenu se na mnoha místech objevují skalní výchozy zdejších tvrdých slepenců, které se rozpadají do balvanité suti na srázu a pod jeho úpatím.

Hřeben Hradce je protažený ve směru SV-JZ, na jihozápadním konci vrcholí kótou 628 m. n. m., která vytváří ostroh přímo předurčený pro nějaký hradec či hradiště. Dál je totiž brdský hřeben přerušen širokým sedlem oddělujícím Hradec od Studeného vrchu a Kuchyňky, jímž vede silnice z Dobříše do Hostomic. Zde, na nejvyšším místě Hradce býval hradec, tedy pravěké hradiště. Mnoho z něho nezůstalo, jen zbytky kamenných valů ohraničující plochu přibližně 100x200 metrů. Dnes je již budete hledat obtížně. Terén je velmi členitý a plný přirozených nerovností, skalek a sutí, to vše pokryté bohatým bylinným a křovinným porostem. Navíc materiál valů na severní a západní straně byl koncem 19. století rozebrán na štěrk. Valů si však již dříve všimli místní lidé, což dalo kopci jméno i pověst o obrech.

O původu hradiště se mnoho neví, soustavný archeologický výzkum zde neproběhl, datovatelné keramické nálezy nejsou. Hradec však není jediným hradištěm na Hřebenech. Na blízké hoře Plešivci je jedno z nejmohutnějších hradišť (také připisované obrům) z pozdní doby bronzové (přelomu 2. a 1. tisíciletí př. n. l.), z téže doby pochází i menší hradiště - spíše strážní bod - na Malé Babce nad Řevnicemi. Hradec tedy mohl být součástí pevnostní soustavy střežící přechody přes Brdy. Mohl však vzniknout i později v době železné (halštatské).

Hradec lze navštívit při toulání po kopcích nad Dobříší. Asi nebude jediným cílem výletu, zaslouží si však malou odbočku. Sedlem vede žlutá značka z Osova do Dobříše, poblíž prochází hřebenová cesta ze Stožce a mnoho neznačených, ale o to hezčích cest.

(psáno pro časopis Outdoor)

1 -- 25 | 26 -- 40

Kliknutím na náhled dostanete větší formáty.

nové
Na cestě - hlavní odkaz
nové
Na cestě - hlavní odkaz
nové
Protisvětlo - hlavní odkaz
Zimní přísvit - hlavní odkaz Trávy - hlavní odkaz
Trávy - hlavní odkaz Starý strom - hlavní odkaz Na Hradci - hlavní odkaz Na Hradci - hlavní odkaz Na Hradci - hlavní odkaz
Někdejší val - hlavní odkaz Výhled na východ - hlavní odkaz Na Hradci - hlavní odkaz Na Hradci - hlavní odkaz Ostružina - hlavní odkaz