|
|
Hřeben Provazce a Holého vrchu je vlastně nejzazší jihozápadní výspou Hřebenů. Mezi ním a sousedním Pískem (a z něho vybíhajícím Komorskem) je sevřeno hluboké, opuštěné a vlhké údolí s oním chmurným názvem. V místě, kde údolí končí a potok se vlévá do Litavky, vykopávali ještě v polovině 19. století lidské kosti a zbraně. Zde se totiž odehrála 8. září 1422 bitva mezi vojskem Hanuše z Kolovrat a příbramskou domobranou. Příbram byla tehdy husitská a v letech 1421-22 se několikrát stala cílem Hanušových trestných (a loupežných) výprav. Ani zde se příbramští neubránili, několik desítek jich zde padlo.
Kromě této skutečné historie se nad údolím vznáší ještě mysterium historie fantastické. Lze se totiž domnívat (byť jen spekulativně), že ve zdejším kraji má původ pověst o očarovaných kulích a lesnickém mládenci, který chce s jejich pomocí získat ruku své dívky - ano, jde o námět nejslavnější romantické opery, Weberova Čarostřelce. V pozměněné podobě je pověst převyprávěna v románu romantického spisovatele (a politika), zdejšího rodáka Moritze Hartmanna Bitva o les, který se odehrává právě zde, v okolí Hluboše na druhé straně hřebene. Temné údolí V zabitých je ideálním místem pro čarování - odlévání kouzelných kulí - za noční bouře, což je také motiv společný Weberově libretu i Hartmannovu románu. Mimochodem, nejstarší vydání čarostřelecké pověsti z r. 1721 ji situuje do "lesů v nitru Čech".
Více se můžete dozvědět v brdské bibli - v knize Jana Čáky Toulání po Brdech; co vím a co zde čtete, vím odtud.
Výstižné povídání Tomáše Krumphanzla o těchto místech najdete na Brdských stránkách.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |