|
|
Asi polovina spekulujících ho připisuje Keltům (čili do 1. tisíciletí př. n. l.), jiní ho považují za starší. Pro oboje existují argumenty. Předně: evropská megalitická kultura, která si libovala ve stavění monumentálních kamenů, je starší, patří k (e)neolitu, tedy do 4.-3. tisíciletí. Stejně jako slavné menhiry v Bretani, které jsou také Keltům připisovány a přitom jsou starší.
Je tu ale jeden - astronomický - argument pro keltský původ: dá se předpokládat, že náš menhir je pouhým pozůstatkem komplexnější stavby typu Stonehenge resp. kamenných kruhů - kromlechů, které sloužily jako pozorovatelny a přírodní kalendář. Pohled od jednoho kamene přes vrchol druhého (zaměřovače) k obzoru fixoval směr - bod na obzoru -, ve kterém vycházelo/zapadalo Slunce o nějakém důležitém datu. Obvykle o slunovratu (to nejčastěji) nebo rovnodennosti. Podle toho určovali "kalendář", tedy data významná pro zemědělství a kult. Starší kultury (od neolitu po dobu bronzovou) prokazatelně zajímaly slunovraty. Keltové ale měli - narozdíl od (snad všech) jiných kultur - své hlavní svátky jindy: uprostřed doby mezi slunovraty a rovnodennostmi. Nejdůležitějším byl Samain (přelom října a listopadu - Všech svatých/Dušičky), pak Beltine (přelom dubna a května - Čarodějnice/1. máj), Imbolc (přelom ledna a února) a Lughnasad (přelom července a srpna). Takže pokud je někde v krajině uměle vytvořená linie směrem k bodu východu Slunce v některém z těchto svátků, ukazuje to na Kelty.
Jak je tomu v případě menhiru u Klobuk? Velmi pravděpodobně zde nějaká "pozorovatelna" byla. Existují totiž historické (ovšem neověřitelné) zmínky o tom, že z okolí kamene byly odstraněny kameny menší, ze stejného materiálu, které překážely orbě. Jejich umístění se už nedozvíme, takže astronomická funkce stavby zůstane neznámá. Jedna "keltská" linie tu však je: na jinak plochém severovýchodním obzoru je terénní zářez, ve kterém nepřehlédnutelně vystupuje oblouček Řípu. A právě za ním vychází Slunce o Beltine. Příliš přesně na to, aby šlo o náhodu. (?)
No, víme nemnoho, vlastně nic. Ale právě to dává menhiru jeho přitažlivost - každý si ho může interpretovat po svém, zcela v postmoderním duchu. Tudíž se kolem menhiru rojí spousta mystiků, sensibilů i úplných mašíblů. Dějí se zde novopohanské rituály, "údajně, prý" jsou měřeny magnetické anomálie, poruchy gravitace, blablabla. Existují teorie, z které strany je nutno menhir objímat, aby do člověka proudila ta nejlepší energie a z které strany proudí zase škodlivá... Naše přísně subjektivní a nevědecké pozorování potvrdilo, že ve světle zapadajícího Slunce to menhiru sluší a že tam fouká hnusně studený vítr.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |