K vidění jsou památky dvojího typu: měšťanské domy (archondika) ze 17.-19. stol. a středověké kostely. Těch je ve městě opravdu mnoho (udává se od 50 do 80). Asi tak jeden kostel na dva domy (skoro nepřeháním). Ono to odpovídá jejich rozměrům - žádné katedrály, ale velice komorní prostory tak pro 20 lidí. Mnohé jsou otevřené a lidi se tam chodí pomodlit nebo zapálit svíčku. V Řecku se totiž nekrade. Některé pocházejí z byzantské doby (10.-14. stol.), některé jsou pozdější. Ale návštevník (jako my) je stejně nerozpozná. Východní křesťanství - pravoslaví - je totiž nesmírně konservativní a styl architektury, fresek, ikon, zobrazované výjevy a výtvarná klišé atd. se nemění. U nás i povrchní pozorovatel pozná kostel románský od gotického či barokního, o obrazech nemluvě. V pravoslavných kostelích nikoliv (leda po odborném školení). Totéž platí i o liturgii a hudbě. Ale o pravoslaví a jeho specifikách zde napíšu časem víc.
Kliknutím na náhled dostanete větší formáty.