Meteóra

Nejatraktivnější lákadlo řeckého vnitrozemí se nachází na severozápadním okraji thesalské nížiny. Jak je zde obvyklé, nížina přechází přímo v hory, z vodorovné se stává svislá. Na tomto místě doslova. Je zde totiž malá oblast tvořená třetihorními slepenci. Z nich erose vymodelovala skalní město připomínající ta naše pískovcová, ovšem v grandiosním měřítku. A protože Řecko je země klášterů stavěných na všech isolovaných a nepřístupných místech, byla zaklášterována i Meteóra. (Pozor - to je množné číslo podle vzoru města; jednotné je "to meteóron" něco vznášejícího se v povětří jako meteor nebo meteorologický jev.)

V Byzanci byla silná tradice mnichů - sloupovníků: celý život seděli na vršku sloupu a dělali tam - no, všechno, hlavně askesi. Jen spouštěli koš na provázku, aby jim někdo dal něco k jídlu. A taková skalní věž - to je vlastně větší sloup. A sloupovníků se tam vejde víc, i s klášterem. I to spouštení na provázku tady funguje, ovšem je to pořádné lano, aby uneslo nejen chleba, ale i stavební materiál, zvon nebo visitujícího biskupa (občas to tu pro turisty předvádějí). Skutečně až do začátku 20. století se na skály vystupovalo horolezecky, pomocí vklíněných trámů a hlavně provazových žebříků. Pak byly ke každému klášteru vytesány ve skále schody, následovala silnice, parkoviště, stánky s cetkami a z komplexu Meteór se postupně stal turistický lunapark.

Navzdory obrovskému tlaku turistů žijí v několika klášterech mnišské komunity. Běžnému turistovi se samozřejmě nepoštěstí z jejich liturgického života cokoliv zahlédnout, natož pochopit (to spíš v turisticky méně exponovaných klášterech). Tak si aspoň můžete k obrázkům pustit chvilku liturgických zpěvů - podle "notového" záznamu z kláštera Varlaam.