16. března 1986:
Ve 4 h. jsme v sedle, skrz cirry fotíme kometu. Pár Bulharů nelenilo vstát s námi. Když
odcházejí, nechávají nám přebytečné jídlo a svíčky, což se hodí. Přes den výlet na Džengal.
Traversem kolem Momina dvoru - pruďák, klouže to, naštěstí dole je hladký dojezd. Na
Džengalu oběd a siesta. Jsme nevyspaní a nechce se nám dál. Hezký rozhled po horách, do
dálky to už není jako včera. Inversní oblačnost se tlačí údolími nahoru. Cestou zpět si užíváme
poprdelní sjezdy, jdeme postranními údolíčky. Neskutečná atmosfera - absolutní ticho,
neporušený sníh, dokonalé oblé tvary terénu, zářivě bílo a modro. Mráz, přitom subjektivně
teplo. Pocit trochu jako z jiné planety.
Odpoledne přicházejí 4 Maďaři - výtečně vybavení horolezci. Jdou celou hřebenovku až z
Predelu (-e?). Sympaťáci. S jedním z nich se lze ruskoslovensky domluvit.