V prostoru mezi Dobříší, Hostomicemi a tokem Litavky se Brdy začínají
rozšiřovat a větvit. A zde teprve začíná vlastní brdský kraj - kraj starých
hutí a hamrů, uhlířů a lesníků. Kraj se svébytnou historií a atmosférou.
Kdo se sem jednou vypraví, musí se znovu a znovu vracet. A bude pátrat po
pramenech, ze kterých by se o tomto zvláštním kraji dozvěděl víc. Mohu
doporučit - kromě již zmíněných
brdských stránek např. knížku Jan
Čáka:
Toulání po Brdech (4. vyd. Mladá fronta, 1999). A budu vděčný
za další tipy a odkazy, třeba mailem (janmoravec[at]volny.cz).
Uprostřed této oblasti leží nejvýraznější, byť ne úplně nejvyšší hřeben
Kuchyňky a Malého vrchu (který z lenosti od Kuchyňky neodlišuji).
Kuchyňka je perlou Brd, na tom se shodnou všichni brdoznalci bez rozdílu.
Hřeben je zde skutečným hřebenem, ne jen plackou s pár skalkami na
jihovýchodní hraně. Rozhled nikde není na všechny strany současně, ale
otevírá se postupně do různých směrů. Co krok, to překvapení a zajímavý
pohled. A především je Kuchyňka cennou botanickou lokalitou s přirozeným
lesem (buky, jedle, javory, lípy a jilmy) a mnoha vzácnými bylinami a
kapradinami. Opravdu je zde na co se dívat.
Vede tudy hlavní brdská hřebenovka a Kuchyňka je známým pojmem, takže
za hezkého počasí tu bývá živo. Vzhledem k relativní odlehlosti se sem však
vypraví jen ti, kdo nejsou líní na krok a mají vztah k přírodě.
