V zimě je Písková rokle obzvlášť zajímavým terénem. Vítr sem vždy zavěje
obrovské množství sněhu z náhorních oblastí. Ten se zde usadí a dlouho
nechce tát. Na dno rokle nemůže vítr ani slunce a závěje tudíž utěšeně
rostou do výšky. Zapadat do sněhu po pás je normální.
Bohužel, v posledních letech je příroda na sníh skoupá. A rokle zarostla
novými stromy, na skály už není vidět. Začínám proto starými fotkami
z doby,kdy se z bariéry uprostřed rokle otvíral úžasný pohled.
