Broumovské stěny - severozápadní část

předcházející hlavní stránka následující

Ze všech skalních oblastí Broumovského výběžku nás nejvíc uchvátily Broumovské stěny. Nejsou zdaleka tak lacině atraktivní jako Adršpašské nebo Teplické skalní město, mají však úžasný genius loci - takový (jak to nazvat?) středověký. V Adršpachu si člověk připadá jako ve fantastické pohádce; ve Stěnách jako v rytířském románu. Věže nejsou takové štíhlé a vysoké, ale spíš zavalité, bachraté a masivní. Vertikální a horizontální dimense se harmonicky prolínají a doplňují.

Na lezení nejsou Stěny dobré. Pískovec je velice tvrdý a drsný (starší, než v ostatních oblastech kvádrových pískovců - střední turon), ostrá zrna rozdírají ruce; stěny jsou velmi málo členité, leze se hlavně na tření, jištění veskrze žádné. Ze zdejší klasifikace cest (kdeco šmahem "za 3") si všichni dělají legraci. Navíc - opravdu lákavých cest, které by vábily k lezení, tu stejně moc není (i když - i takové se najdou a v tak rozsáhlé oblasti jich je víc než dost!). Ale o to hezčí je bloudit mezi skalami, občas na nějakou vystoupit a rozhlížet se po kraji.

Málokterá oblast má tolik ohlasů v belletrii jako Broumovsko a Policko. Samozřejmě především díky Jiráskovi. Vedle této "high-end" literatury žije množství pohádek a pověstí (některé by se daly nazvat "jarmareční historiografií", protože se týkají skutečných událostí, které převypravují a domýšlejí). Ve 20. letech byly v dobovém duchu zpopularisovány panem Krtičkou-Polickým. Určitě stojí za pozornost - a když se touláte Stěnami či blízkým Ostašem, nemůžete si je nevybavit. Řadu z nich naleznete na skvělých stránkách Libora Rouska (jde vlastně o výtah z Krtičkových Bájí a pověstí kraje Jiráskova). Doporučuji!

Jelikož Broumovské stěny jsou naším druhým domovem (chaloupka v Hlavňově), je fotografická kořist odtud mimořádně bohatá. Zdejší skály prolézáme v létě v zimě, za slunce i za deště, v horku i v mrazu. A čím víc je poznáváme, tím úžasnější nám připadají. Něco víc o tom říkám v úvodním slovu k výstavě: Ve skalách od jara do zimy (aneb Krajina se skloňuje podle vzoru žena.)

Obrázků ze Stěn už mám tolik, že jsem je musel kvůli přehlednosti rozdělit do dvou nadskupin. Zhruba řečeno: za severozápadní část považuji povodí Hlavňovského potoka, za jihozápadní všechno další až po hranici se Stolovými horami.

Hvězda (25)
Okolí Hvězdy (36)
Podvečer pod Hvězdou (13)
Proměny dne u Hvězdy (16)
Mezi Hvězdou a Kačenkou (16)
Šterlen (18)
Hrubá rokle (16)
Zadní strana (36)
Kovářova rokle (85)
Kovářova rokle ve sněhu (30)
Kovářova rokle v mlze (47)
Kovářova rokle v měsíčním svitu (36)
U Supího hnízda (72)
Ráno na Supím hnízdě (9)
Druhé ráno na Supím hnízdě (23)
Třetí ráno na Supím hnízdě (19)
Čtvrté ráno na Supím hnízdě (45)
Páté ráno na Supím hnízdě (19)
Jedno podzimní dopoledne (61)
Druhé podzimní dopoledne (47)
Třetí podzimní dopoledne (81)
Čtvrté podzimní dopoledne (68)
Písková rokle - centrální část (54)
Písková rokle - pravá část (44)
Písková rokle - levá část (22)
Písková rokle - dolní část (25)
Písková rokle v zimě (72)
Písková rokle v mlze (33)
Široký bor (41)
Vosí rokle (65)
okolí Pánovy cesty (45)
Ledopády (56)
Chlupaté klacky (11)
Kholova sluj (6)
Jeskyně pod Kovárnou (18)
Jeden den ve skalách (70)
Hašení ve skalách (10)