Jméno je zkomolenina z němčiny:
Heuscheuer znamená
seník.
Hora skutečně vypadá jako seník nebo jako klobouk či
obrácený kastról. Typická stolová hora obklopená ze všech stran kolmými
stěnami. Spolu se sousedním podstatně širším a rozlehlejším Borem tvoří
dominantu kraje; podle nich se celá oblast nazývá
Stolovými horami.
Do nich plynule přecházejí na svém jihovýchodním konci u Machovského kříže
Broumovské stěny. Hejšovina je nejvyšším bodem (920 m.n.m.). Stolové hory
se už nalézají na polském území, což dnes nečiní problem - hranice se dají
přejít na přechodech "pro pěší" v Machovské Lhotě nebo v Božanově
(prakticky kdekoliv). Z Hejšoviny je krásný výhled do Česka - pěkně z
nadhledu vidíme celé Policko a Hronovsko až k Jestřebím horám na obzoru - i
do polského Kladska a k Orlickým horám. Na náhorní plošině je skalní
bludiště a turistická chata. A lidí jako much, lezou si po zádech, hlava na
hlavě. Pro Poláky je Hejšovina tím, čím je pro nás Český ráj, Adršpach i
Labské pískovce dohromady. Ještě štěstí, že to z dálek, ze kterých
obdivujeme nádhernou siluetu Hejšoviny, není poznat. Pokud se zde ovšem
octneme mimo sezonu, máme Hejšovinu pro sebe. A je to nádhera!
Při pohledu od západu (z Jestřebích hor) nebo východu (od Vambeřic) je
silueta Hejšoviny dokonale symetrická - stolová hora hodná svého jména. Z
kolmého směru je vidět zářez, který rozděluje Hejšovinu na menší západní a
větší východní část. Malá (západní) Hejšovina má vyvinutější skalní věže,
je ale pro turisty nepřístupná. Okruh bludištěm na Velké Hejšovině to ale
vynahradí.
V této skupině jsou vesměs staré fotky z mladší doby filmové (to je
něco jako doba kamenná, bronzová apod.).
