Teplická jeskyně

Na dnech roklí pískovcových skalních měst se hromadí hrubá balvanitá suť. Mezi kamennými bloky zůstává dost místa, aby se tam protáhl člověk. A pokud je suťová deposice dost dlouhá a vysoká, může vzniknou "jeskyně". To slovo je třeba brát s rezervou. Člověk nemá kolem sebe kompaktní skálu, ale "děravou" hromadu šutrů, kterou proniká vzduch a místy i světlo, ale najdou se i dlouhé úseky zcela bez světla.

To nejzajímavější na suťových jeskyních je jejich mikroklima. Díky poloze na dně teplotně inversních roklí a prodyšnosti nadloží se v jeskyních hromadí chladný vzduch a dlouho vydrží - do léta tam zůstává led. Tím pádem v jeskyních přežívají chladnomilní bezobratlí (glaciální relikty), kteří žijí jen tam a pak až v Arktidě. A vůbec zvláštní kapitolou jsou kořenové krápníky, jako zvláštní fenomén objevené a popsané právě zde v Teplických skalách jeskyňáři ze ZO 5-03 ČSS Broumov.

Teplická jeskyně představuje nejrozsáhlejší dosud známý systém tohoto typu. Něco o ní se lze dočíst např. zde, od nejpovolanějšího autora - Jiřího Kopeckého. Druhou významnou suťovou jeskyní je Macarát v Broumovských stěnách.

Suťové jeskyně jsou vděčným cílem hlavně po mrazech a následných vydatných oblevách. Voda z tajícího sněhu zatéká do jeskyně, kde opět zamrzá a vytváří "rampouchovou výzdobu", která si nijak nezadá s tou krápníkovou v krasu. Rozdíl je v tom, že ta ledová výzdoba je každý rok jiná, vždy originální. Teplická jeskyně mívá výzdobu bohatou.

Nejlepší obrázky jsou hned na začátku. Poskytl mi je Olda Jenka, fotograf - krajinář a jeskyňář. Moc si toho vážím, protože jinak na webu mnoho jeho fotek neuvidíte. Spíš v knihách, v časopisech, na výstavách a projekcích.