Astrologie u J. A. Komenského

Karl-Eugen Langerfeld

Předtím, než přednesu svůj skromný příspěvek, vás chci poprosit, abyste byli milostiví k mé dost primitivní úrovni češtiny a abyste měli trpělivost s chybami, které budu dělat.

Na úvod bych vám jako soused Čechů rád učinil trojnásobnou poklonu: kvůli Masarykovi, podle něhož je úkolem malých národů civilizce a humanisace větších sousedů [MR: selbstverständlich!], kvůli onomu typickému projevu minoritních církví, jež čerpají své síly z historie - vy se zde ptáte na vztah svých církevních velikánů k astrologii, a konečně kvůli velmi dobře prozkoumanému nebi nad Českou republikou, vždyť celý svět si velmi váží českých vydání astronomických atlasů, map a tabulek.
Ke Komenskému: První životopisný fakt, který patří do naší souvislosti, je, že si jako student kupuje rukopis Kopernikova spisu De revolutionibus orbium caelestium. Píše to v dopise studentovi, který od něj žádá příspěvek na cestu. Komenský vypravuje: "Já sám jako student, když jsem si koupil tento manuskript, neměl jsem už peníze a šel jsem pěšky z Heidelberku do Prahy". Komenskému se líbila Koperníkova snaha o harmoničtější obraz světa. Nějak důkladněji a hlouběji se ovšem zřejmě Komenský Koperníkovi věnovat a s ním se na úrovni vyrovnat nemohl. Neměl dostatečnou znalost matematiky a v cestě mu stály i jeho filosofické názory. Pokud jde o onu nedostatečnost, je to i můj případ.
Sestavil jsem si takový malý soubor materiálů "astronomie, astrologie a Komenský". Jsou to prameny od Komenského, prameny o Komenském a několik článků.
Nejdůležitější je, myslím, Stanislav Sousedík: Heliocentrická nauka v Českých zemích v 17. století a Pavel Floss: Vývoj Komenského astronomických názorů. Smím zde snad ponechat stranou vývoj Komenského astronomických znalostí a věnovat se jeho názorům astrologickým.
Jako student měl složit kolokvium. Referoval o otázce An dentur in coelo orbes reales?1 Existují nebeské okruhy skutečně, nebo jsou vymyšlené? Otazku odpovídá kladně a argumentuje pro to Aristotelem. To se ale během jeho života změnilo.
V Theatrum universitatis rerum2 se pokusí o encyklopedický přehled soudobých znalostí. Pracuje tam s ptolemaiovskou soustavou světa, v knize je nákres tohoto systému. Pozoruhodné je, že Komenský vykládá nepřesnosti v pohybu planet jako symptom zhroucení přirozeného řádu na konci světa.
V jednom jeho návrhu školní učebnice Cosmographiae Compendium3, Nástin popisu vesmíru,jsou astronomie a astrologie vedle sebe. Tak to ale bylo obvyklé v jeho době, např. u Alsteda, který ve svém spisu Uranoscopii uvádá astronomii i astrologii vedle sebe. Komenský podává definici astronomie: Astronomia est doctrina motuum coelestium, est pars matheseos. Naproti tomu astrologia vero pars physices, quia doctrinam continet de operationi et influxu stellarum. To je pozoruhodné, protože astronomie a matematika jsou sice exaktní vědy, ale nic neříkají o principu, původu a výsledcích znalostí. Teprve však přírodopisné znalosti, tak jak je zprostředkovává astrologie, mají vyšší význam, protože něco vysvětlují. V kapitole o aspektech planet mluví také o známých věcech jako je trigon, kvadrát atd. a nezmiňuje vůbec atrologické dohady, které tuto nauku tradičně provázely.
Roku 1633, kdy byl právě proces s Gallieim, píše Komenský latinsky Mochingerovi4, že našel zjednodušená pravidla astronomie a že už není třeba zabývat se monstrosu apud Coppernicum terrae motuu. Komenský tvrdí, že odklidil neužitečné haraburdí excentriků, epicyklů a reálných kruhů.
Díky Červenkovi, který vydal synopticky Januu Linguorum,5 víme, že se mezi různými vydáními Januy změnil Komenského světový názor od ptolemaiovského k tychonovskému. V době prvního vydání drží ještě tradiční systém, např. komety jsou mezi projevy povětrnosti, jsou to sublimace ohně, sublunární povahy, na rozdíl od hvězd a dalších vesmírných těles, které jsou zcela jiné přirozenosti. V prvním vydání rozlišuje astronomus siderum motus considerat, zatímco astrologus eorundem efficatiem ad influxem. Pak ale začíná vypracovávat svou fyzicko-filozofickou soustavu, jakousi mojžíšovskou filosofii, v níž chce vše doložit citáty z Bible. Napsal spis, dnes neznámámý, Astronomia ad lumen physicam reformanda. Víme o tom něco z dopisu Huebnera Hartliebovi, 16376. Huebner tam chválí, že Komenský používá na doložení svých astronomických a astrologických znalostí Bibli. Jinak ho ale kritizuje a uvádí autory "rozkošnější" ke čtení.
Přijdou ale léta, Komenský tehdy žije v Elblanku, kdy se stýká s polským astronomem Heveliem. U něj se pravděpodobně poprve podíval hvězdářským dalekohledem a uvědomil si, že dalekohledem lze spatřit mnohem víc hvězd, než pouhým okem. Mění podle toho i Januu7. Najdeme tam mnohem širší definici, co to je astronomie, ale z té kapitoly vypouští astrologii. Zajímavým způsobem: je úkolem člověka všechno měřit a analyzovat. To právě dělá člověk, v perspektivě nebe astronomií, v perspektivě země geografií atd. Na čtvrtém místě pak uvádí cogitationem in logika, mnemonica et prognostica8. Svět myšlenek člověk poznává v perspektivě historie mnemonikou, v současné době logikou a v perspektivě budoucnosti prognostikou. Prognostika tu tedy zaujímá velmi vysoké postavení. Astrolog zde sub horam nativitatem conscribit prognosticon atd., známé věci, ale v jaké společnosti! Astrolog je zde mezi physiognomon, chiromantes, metoposcopus - specialisté na depresivní typy, auguae, kteří se zabývají hlasy ptáků, extispex, kteří bádají nad vnitřnostmi zvířat na oltáři. Na konci pak stojí magii. Mezitím ještě jeden typ: sortilegos, který hledá v příslovích, co má dělat. Podle mě je takovýto sortilegos uživatel ochranovských Hesel9.
Pak ještě Orbis pictus10: Astronomia considerat astrorum motuus, strologia eorum efectus.
V pátém grádu Pansophiae11 Komenský sám sebe označuje za reformátora všech věd. Chce korigovat názory astronomie Biblí. Restituit terrae quies, soli et sideribus mutus. Chce vrátit zemi pokoj a slunci a hvězdám pohyb. Pak Komenský představuje stručný náčrt soudobých světonázorových soustav. přitom si ale dovoluje korigovat mírně i Bibli. Píše: studium astromomiae antiquorum bylo ještě nedůkladné a nepřesné. A ke konci té kapitoly přináší dialog (nejlepší věci u Komenského najdeme napořád v dialozích) s karteziánem: Circuitus lucis (nunc Solis) est circa Terram aut Terrae circa Solem. -Recte dicet (totiž kopernikián). Z toho ovšem nikterak nevyplývá, že by Komenský revidoval svůj geocentrický postoj. Zmíněný citát představuje jen jeho interpretaci jednotlivých názorů. V Lexiconu realae pansoficum12 najdeme jenom krátce: Astrologia est astris futura cognoscendi peritia a astrologus est ex astris futuram cognoscendi peritus. Naproti tomu astronomia est cursus astrorum peritia a astronomus est cursus astrorum peritus.
Do konce života usiloval Komenský o to, aby nalezl perpetuum mobile. Chtěl to konstruovat ještě v rámci aristotelských představ o tíži. Očekával od toho nejen ulehčení lidské práce, nýbrž tím chtěl zároveň dokázat omyl koperníkovců. Fungovalo by to totiž jenom tehdy, kdyby Země stála nehnutě ve středu vesmíru. Komenského přitom velmi těší, že se perpetuum mobile nepovedlo najít jezuitovi Kirchnerovi. Ten totiž vycházel ze špatných filosofických předpokladů. Zatímco jeho, Komenského, perpetuum mobile by byla celá příroda v malém.
Předposlední poznámka: Slyšeli jsme již o magii s čísly. Komenský k tomu má zvláštní přístup. Celý život se vyrovnával s unitarianismem. Pokládal to za projev věrnosti, když se mu podaří formulovat své názory trojnásobně. Odtud jeho záliba v triádách - zde viděl také doklad toho, že pravdu má on a ne unitáři.
A na konec co napsal Komenský ještě jako mladý muž. Mám velmi rád jeho Labyrint světa. Jsou tam dvě kapitoly, poutník mezi astrology a mezi astronomy. Znáte to? To je moc pěkné. Komenskému se zalíbí věda astronomů, líbí se mu, když vytahují žebříky, kladou je na firmament, měří hvězdy a přesně roztahují šňůry, kružidla..., používají závaží. Přestože to poutníkovi zpočátku připadá jako troufalost a projev pýchy, nalezne v tom později zalíbení. Ale poobírav se tím, čistě jsem spatřil, že hvězdy jinak než jim tito houdli tancovaly. Komenský problému porozumněl natolik, že si uvědomoval, jak málo precizní jsou rozdílné světonázorové systémy. Navíc astronomii vyčítal, že stahuje hvězdy z nebe na zem a naopak bere zemi a dává ji na oblohu. To je nepořádek a Bůh jsa Bohem řádu z toho nemůže mít radost. Protože je to všechno nejisté a hvězdy tancují jinak, než astronomové houdli, jsou jiní, kteří neusilují o to, aby vstoupili na oblohu, nýbrž hledí na nebe zespod. To jsou právě astrologové. Dělají trigony, kvadráty, sextile atd., pozorují konjunkce, oposice, aspekty a potaji či veřejně píší nativity a pronostiky. Někteří jim říkají: jste hvězdlháři. Jíst, pít a spát můžeme dobře i bez pranostiky. Tuto námitku Komenský vůbec nebere vážně, jde mu spíše o to, zda umění toto samo v sobě dostatek jisté jest. To znamená pozoruhodnou otevřenost. Končí však tím, že za marnost položil déle u toho meškati, neboť takovou jistotu nenašel.

Poznámky:
1. Comenius: Sylloge questionum controversareum. In: Comeniii Opera Omnia 1, Academia Praha 1969 , str.71-94
2. Comenius: Theatrum universitatis rerum , cap. XVII,in: COO 1, Academia Praha 1969, str 95-181
3. Comenius: Cosmographiae compendium, cap.I, in COO 12, Academia Praha 1978 43-68
Česky jako Popis vesmíru v nástinu ve Vybraných spisech Komenského V, str. 45-55, Praha 1968
4. Sto listů Jana Amose Komenského, J.Laichter Praha 1842, str.25
5. Comenius: Janua Liguarum, ed. Červeka, Praha 1959
6. J.Kvačala: Korrespondence Jana Amose Komenského I, Praha 1897, str. 28
7. Comenius: Janua Linguarum, ed. Červenka, Praha 1959, str 16
8. ibid. str. 228
9. ibid. str. 244
10.Comenius: Orbis pictus, ed. Dortmund 1985 (reprint pův. vydání).
11. Comenius: Pansophia, gradus V. cap.VII, sloupec 873-4, in COO 12, Academia Praha 1978,
12. Comenius: Lexicon Reale Pansophicum, in: Cosmographiae Compendium II, sloupcec 849, in: COO 12.

Bibliografie sekundární literatury:
Stanislav Sousedík: Heliocentrická nauka v Českých zemích v 17.století, in: Studia Comeniana et Historica 8 - 9, Praha 1974, str. 14O-152.
Pavel Floss: Vývoj Komenského astronomických názorů, in: Studia Comeniana et Historica, Praha 1984, str. 40-57.


Diskuse:

JCh: Nikdy jsem nslyšel o Komenského snaze konstruovat perpetum mobile. Šlo o nějaké praktické mechanické pokusy nebo zůstal na úrovni myšlenkových konstrukcí?

KEL: Existují náčrty, i když dost nejasné. Najdete o tom ve 23.svazku Commenii opera omnia důkladný článek komenioložky Novákové. Zřejmě měl i model, ...jenže nefungoval.

JCh: Nějak se s tím potom vyrovnával, měl pocit zklamání?

KEL: Sám si rozumněl jako prorok Elijáš. Čekal, že mu ještě mnohé zjeví přímo Pán Bůh. Tím se dokoná vítězství nad všemi nepřáteli. Stroj pak postaví v Olomouci.

MR: A ještě věřil, že tím obrátí Turky.

KEL: Ano, protože celé lidstvo pak bude muset uznat, že pravdivé je křesťanství, a ne ti ostatní.

JM: Ve zmiňovaném dopise Mochingerovi se odvolává na svůj spis Physica. Ten spis se zachoval?

KEL: Ano.

JM: A jakým způsobem tam popisuje svou představu? Co nabízí místo monstrózního pohybu, epicyklů a excentriků a vůbec všeho toho haraburdí?

KEL: Ve Physice drží ješt čistě ptolemaiovský systém. Ke konci života, r. 1661 vydal adendi, tam už je to tychonovský systém.

JM: Jasně, ale z ptolemaiovského systému nemohl vyhodit epicykly.

KEL: Zjednodušil to celé. Asi v tom duchu, jak to vyjádřil ve svém spisu O vycházení a zapadání předních hvězd osmé oblohy. Epicykly se mu vůbec nelíbily, ruší jeho snahu po harmonii.

PS: V Labyrintu vyčítá astrologi nejednotu. Jenom tu?

KEL: Tu je snad jediné místo, kde se Komenský opírá o statistiku: Trefilo-li se předpovídání jednou, pětkrát chybilo. Rozuměje já tedy, že tu i bez hvězd hádati nesnadno, kdež uhodnouti pochvalou, chybiti výmluvama pomáhají sobě.

MR: To platí dodnes.

JM: Ovšem on má na mysli astronomii.

KEL: Astrologii.

MW: Jenomže o Labyrintu vůbec platí to, že všechny obory lidské činnsti jsou zde proprány kritickým okem a odmítnuty [MR: včetně teologie]. Jinými slovy: jsou tam ukázány zadní stránky těchto oborů.

KEL: Na indexu pražského arcibiskupa najdeme i Labyrint. S hvězdičkou, to znamená, že netačí jen proti němu kázat, případně odstranit závadné staránky. Celé dílo patří do ohně. Uvádí se tam, pro které kapitoly. Mezi těmi, které jsou nevhodné pro katolíky, je i Komenského popis římskokatolických bohoslužeb.