Jižní okraj Prahy

Je neuvěřitelné, do jak nádherného kraje je Praha zasazena. To nejzajímavější je vytvářeno kaňonem Vltavy a jejích přítoků na severním i jižním konci města. A protože bydlíme na jižním konci, je celý široký pás lesů, roklí a skal lemujících okraj města naším "výběhem". Již uprostřed Modřan začíná krásná (byť hodně navštěvovaná) Modřanská rokle, která se v horní části rozpadá do řady menších, divočejších roklí, které se jako roztažené prsty rozbíhají do polí mezi Písnicí a Cholupicemi. Pak je tu pás lesa na srázech nad Komořany až k Břežanskému údolí rozbrázděný hlubokými suchými roklemi na způsob pouštních wádí; dubiny a habřiny se tu střídají s pásy parasitního akátu, kde v době květu omamná vůně uvádí člověka do transu. A tomu všemu vévodí po obou stranách Břežanského údolí mohutné oppidum nad Závistí a Šance s mocnými valy a nízkým dubovým lesem na skalnatém terénu.
A pak již od Zbraslavi až k Sázavě vltavský kaňon s postranními údolími - na východním břehu nejprve údolí Károvské, pak Jarovské s majestátní Zvolskou homolí, kotlina Vraného a pak už jen několik srázných roklí; na západním břehu především překrásné údolí Bojovského potoka s přilehlou divočinou plnou skalních ostrohů a rozbrázděnou středověkým dolováním zlata. Koncentrovaná romantika, která inspirovala a uvedla do života český tramping.
Nasedněte do Posázavského Pacifiku, někde vystupte (kde přesně, na tom moc nezáleží) a stoupejte od trati po některém skalnatém hřebínku nebo se vydejte necestou a korytem potoka některou postranní roklí. Jen se při tom, prosím, chovejte tiše a šetrně. Už kvůli sobě, protože rokle a lesy mluví jen k tichým a pozorným.