Celý západní okraj Evropy, od Pyrenejského poloostrova po Švédsko, je bohatý
na megalitické památky. Tedy podivné stavby z velkých kamenů, řecky
mega-lithů. Nejvíc jich je na Britských ostrovech a v Bretani,
tedy v tradičně keltských oblastech, pročež byly v minulosti
mylně spojovány s Kelty. Asi nejslavnější (po Stonehenge) megalitickou
lokalitou jsou řady menhirů (bretonsky
men-hir = dlouhý kámen) poblíž
městečka Carnac a v širším okolí Morbihanského zálivu.
Objíždím rád tyto památky, snad právě pro jejich záhadnost a mlčení.
Neexistuje k nim žádný písemný pramen, datovatelných archeologických
objektů je minimum. To platí zejm. o menhirech čili samostatně stojících
kamenech. Všichni se tak nějak shodnou, že mají nějaký kultický význam.
Ostatně, to se říká a píše o čemkoliv, k čemu není jiné
vysvětlení. Ani žádná rozumná astronomická interpretace není
k disposici (jako že by šlo o kamenný kalendář jako jiné pravěké
kameny). I když, o jedné výjimce bych věděl...
Shoda je také v tom, že megalitické památky pocházejí z mladšího
neolitu a eneolitu, tedy z 5.-3. tisíciletí př. n. l.
Menhiry spíš z pozdější doby než komorové hrobky. Podrobnější informace
třeba zde.
Můj dojem: To množství menhirů a šílená práce s jejich transportem a
vztyčováním jsou vysvětlitelné jedině jako demonstrace moci (čili "poměřování
pindíků"). Kdo postaví větší pyramidu? (Egypt) Kdo si může dovolit větší hrad?
(středověká Evropa) nebo vítězný oblouk? (Řím) Kdo ho (totiž menhirový park) má
větší?
