Nejznámější oblast celých Stěn. Docela právem, je opravdu krásná, i když
zde ve Stěnách je každý superlativ relativní (to je ale ošklivá kontradikce
:-) ). Nejsou zde místa druhé jakosti. A proč se ta rokle nazývá
Kovářovou? Přečtěte si o tom
pověst zaznamenanou na stránkách Libora Rouska.
Tuto pověst sepsal polický spisovatel a vydavatel Antonín
Krtička ve svých Bájích a pověstech z kraje Jiráskova. Jen na okraj
podotkněme, že Krtička ve svém vyprávění spojil několik původně
samostatných motivů. Především: skutečná postava hvězdeckého poustevníka
Kristiana Goldsteina nemá nic společného s vůdcem loupežnické bandy, toto
spojení vzniklo až v Krtičkově hlavě, aby dodalo jeho pověsti morální
akcent. Představa loupežníka-kováře má patrně původ ve starší pověsti
tradované mezi broumovskými Němci. V ní vystupuje vůdce loupežnické bandy
jménem Schmied (něm. Kovář), který byl podle verze pověsti buď
odsouzen a popraven, nebo zabit při pokusu o loupežné přepadení někde ve
Stěnách; rozhodně se ale kovářským řemeslem nezabýval. I tento loupežník a
celé loupežnictví ve skalách patří do říše romantických povídaček. Ale to
nevadí, pověst o kovářovi a jeho rokli je pěkná, pověsti žijí svým vlastním
životem a to je dobře.
Do Kovářovy rokle se podíváme v několika ročních dobách a budeme jí
procházet zespoda nahoru. Zimní snímky budou v následujících skupinách.
