V okolí Mořiny se kdysi (v první polovině 20. stol.) těžil vápenec
"nálevkovým způsobem" - spodem, jako černé uhlí: nejkvalitnější vrstvou horniny se
prorazila štola, na několika místech se hornina vytěžila až k povrchu. Tím
vznikly slavné jámové lomy Velká a Malá Amerika, Mexiko a další spojené
dvěma systémy podzemních chodeb. Tento způsob těžby byl umožněn vertikálním
postavením vrstev na antiklinále. To zde zaregistroval již slavný Joachim
Barrande. Z jeho mapy také pochází lokální pojmenování "Amerika" (to se v
souvislosti s těžbou nikdy nepoužívalo, znovu bylo zavedeno až v 60.
letech).
Dnes se zde již netěží, zato se lomy staly
magnetickým pólem pražského okolí pro trampy a jiné romantické duše. A
netopýrům jsou opuštěné štoly noclehárnou a zimovištěm, kde tráví svůj
zimní spánek. Jejich přítomnost a populační dynamiku zoologové pečlivě
sledují. Já jsem měl to štěstí, že jsem se mohl účastnit
jedné ze zoologických výprav za netopýry.
Kolem Amerik a ostatních zdejších lomů vznikla řada trampských legend a pověstí;
nejznámější jsou pověsti o Hagenovi (kolují v
několika variantách), jiné se vážou k pomníčkům těch, kteří zde přišli o
život.
Realističtější a doslova hluboce zasvěcený pohled na tamější
podzemní svět nabízí Společnost pro výzkum historického podzemí CMA. Na jejích
stránkách naleznete mj. i mnoho fotografií z průzkumů a zajišťovacích prací. A ještě pár dalších stránek k
Americe a podobným záležitostem, třeba:
Společnost Barbora
provozující mj. Skanzen Solvayovy lomy, stránky
Lomy Amerika
apod. Jo, a nezapomeňte navštívit zdařilý
web Surikaty -
Járy Cimrmana českého podzemí.
Mé obrázky jsou už vesměs dosti staré. Své "americké období", kterým si
každý musel projít, mám už za sebou. Ale romantika starých lomů a štol byla
jedním ze zdrojů mého zájmu o jeskyně.
