Cesta k Pirinu (9)
Mezi Begovicou a Temným jezerem (18) Vynáška materiálu (16) Valjavica (17) Dívčí dvůr (13) Kamenica (37) Džengal (18) Poležan (11) Zpáteční cesta (20) Noční fotografie (10) Černobílé fotografie (18) |
Pobyt na Pirinu v březnu 1986 byl míněn zcela vážně jako pozorovací
expedice. Tenkrát vrcholila pozorovací kampaň kolem Halleyovy komety,
která byla v maximu jasnosti, ale měla příliš jižní deklinaci, takže
se za ní muselo jet na jih - a zde byla (politická) hranice možností. Z léta
jsme měli vyhlédnuté ideální stanoviště - na náhorní plošině Temného
jezera (2510 m n.m.), u celoročně otevřené "přespávárny". V sedle nad
jezerem jsme zřídili hvězdárnu (2 deskové komory Xenar f=310 mm a
Tessar f=210 mm + Penacon six na filmy, jako pointer sloužil upravený
ruský teleobjektiv MTO 1000, paralaktická montáž Zeiss 1A na
třínožce). Každý den před rozedněním jsme fotografovali kometu. Ze
zamýšleného programu (focení ve žlutém a modrém filtru) moc nebylo -
čas, po který byla kometa vidět, umožňoval stěží jednu exposici bez
filtru. I tak to byly nejlepší fotky od československých amatérů. Zato
"vedlejšího" programu - chození po kopcích - jsme si užili dosyta.
Barevné obrázky jsou řazeny chronologicky. Je to jen výběr z mnoha set nafocených diáků a fotek. Jejich kvalita bohužel odpovídá době vzniku - v obou smyslech. Jednak tím, že jde o diáky Fomachrom a ORWOchrom neblahé paměti, které byly tenkrát dostupné, jednak barvy už po těch letech nejsou, co bývaly. Na Fomách zbyla jen zelenomodrá barva (ani jako čerstvé o moc víc barev neměly); Orwa jsou barevnější, ale vesměs "ujetá" do fialova. Nepřidalo jim ani zalepení mezi skla - kolem každého smítka zamáčknutého do emulse vznikl modrý flek. Každý z těch obrázků znamenal úmorné retušování, vyvažování barev a gradačních křivek. Lepší výsledky měl kamarád Ajnštajn, který se prozíravě vybavil filmy Kodak. Polovina obrázků pochází z jeho diapositivů. Obrázky jsou rozděleny do skupin chronologicky podle dnů. Doplňuji je záznamy ze svého deníku. Jména kopců uvádím podle mapy z r. 1978 - tak jsem na ně zvyklý. Na novějších mapách je řada míst přejmenována, patrně v rámci bulharského tažení proti tureckým jménům. Ono na tom vůbec nezáleží, vlastně ta jména uvádím hlavně pro jejich "exotickou vůni". |