Návštěvní kniha

Vzkaz bude zobrazen jako HTML dokument. Při psaní můžete používat HTML kódy - např. <B>-</B> apod. Rozdělení odstavců bude zachováno.

zpět na hlavní stránku

1-20 21-40 41-60 61-80 81-100 101-120 121-140 141-160 161-180 181-200 201-220 221-240 241-260 261-280 281-300 301-320 321-340 341-360 361-380 381-400 401-420 421-440 441-460 461-480 481-500 501-520 521-540 541-560 561-580 581-600 601-620 621-640 641-660 661-680 681-700 701-720 721-740 741-760 761-780 781-800 801-820 821-840 841-860 861-880 881-900 901-920 921-940 941-960 961-980 981-1000 1001-1020 1021-1040 1041-1060 1061-1080 1081-1100 1101-1120 1121-1140 1141-1160 1161-1180 1181-1200 1201-1220 1221-1240 1241-1260 1261-1280 1281-1300 1301-1320 1321-1340 1341-1360 1361-1380 1381-1400 1401-1420 1421-1440 1441-1460 1461-1480 1481-1500 1501-1520 1521-1540 1541-1560 1561-1580 1581-1600 1601-1620 1621-1640 1641-1660 1661-1680 1681-1700 1701-1720 1721-1740 1741-1760 1761-1780 1781-1800 1801-1820 1821-1840 1841-1860

Na Vaše záznamy odpovídám zpravidla e-mailem. Pokud odpověď není zde, nemusí to znamenat, že jsem na podnět nereagoval. :-)

27. 05. 2011 21:01	jana[tecka]mollerova{zavinac}seznam[tecka]cz
	To by byla fototapeta

27. 05. 2011 06:21	Honza Moravec
Zdravím jmenovče, oplácím virtuální návštěvu. Klobouk dolů pře množstvím krásných záběrů z velice různých a atraktivních lokalit, které na svých stránkách vystavuješ. Ještě mi potrvá pěknou dobu se vším proklikat a pokochat. I já Tobě přeju dobré světlo a spousty úspěšných fotovýprav.

22. 05. 2011 12:53	Jan Prančl japra{zavinac}seznam[tecka]cz
	Kyvor lékařský (Ceterach officinarum nebo po novu Asplenium ceterach).

22. 05. 2011 12:51	Jan Prančl japra{zavinac}seznam[tecka]cz
	Připomíná mi to fenykl (Foeniculum vulgare).

22. 05. 2011 12:25	Jan Prančl japra{zavinac}seznam[tecka]cz
	V souvislosti s tímto musím opravit svoje určení z Galičice, kde ta kytka teprve nakvétala. Listy jsou opravdu podobné rozchodnici, musím si zjistit, co je to za pryšec...

22. 05. 2011 12:19	Jan Prančl japra{zavinac}seznam[tecka]cz
	Myslím, že by to mohla být měsíčnice roční (Lunaria annua).

22. 05. 2011 11:53	Jan Prančl japra{zavinac}seznam[tecka]cz
	Připomíná mi to nějaký jablečník (něco jako Marrubium incanum), ale zcela bez záruky.

22. 05. 2011 11:48	Jan Prančl japra{zavinac}seznam[tecka]cz
	Pilát pestrý (Anchusa variegata).

22. 05. 2011 11:19	Jan Prančl japra{zavinac}seznam[tecka]cz
	To bude dub kermesový (Quercus coccifera), jeden ze základních druhů středozemských macchií a garrigue.

22. 05. 2011 11:10	Jan Prančl japra{zavinac}seznam[tecka]cz
	Kromě asphodelus albus by to mohl být i Asphodelus aestivus - tyhle kytky moc neznám, tak nevím, zda se to dá podle květů odlišit.

22. 05. 2011 11:04	Jan Prančl japra{zavinac}seznam[tecka]cz
	To je nějaký pryšec (Euphorbia).

21. 05. 2011 05:28	Lahvák
	Řek bych že je to uzavřená mořská sasanka.

21. 05. 2011 05:14	Lahvák
	Asphodel (Asphodelus albus)

20. 05. 2011 22:10	Ladislav Patrný patrny[tecka]l{zavinac}seznam[tecka]cz
Dobrý večer, zhlédl jsem pár Vaších fotek a chtěl bych podotknout, že v sekci sršně a vosy se spíše jedná o vosu prostřední. Berte to jen jako názor jednoho návštěvníka. Přikládám i dva obrázky k porovnání. S pozdravem Ladislav Patrný http://www.biolib.cz/cz/image/id129381/ http://www.biolib.cz/cz/image/id129367/
21. 05. 2011 12:40	odpověď:
Děkuji, máte pravdu. Usvědčují ji ty žluté pruhy po stranách štítu.

17. 05. 2011 01:12	Zdeněk Musil zdenek[tecka]musil{zavinac}nature[tecka]cz
	...a nebo je to nějaká réva ;-)

17. 05. 2011 01:10	Zdeněk Musil zdenek[tecka]musil{zavinac}nature[tecka]cz
	Liány se mohou nazývati hemiepifyty až tehdy, opustí-li zem a jsou plně závislé na rostlině jako podkladu k uchycení příčepivými kořeny či spec. uzpůsobenými dalšími orgány - ty však nepoužijí k parazitismu - pokud ano, jedná se buď o poloparazity (u nás na dřevinách však neliánovitého charakteru roste jmelí a ochmet, či o parazity (u nás na dřevinách parazitují některé houby, na bylinách potom zárazy, na kořenech dřevin podbílek šupinatý, poloparazitické jsou na kořenech dřevin černýši aj.) U nás se setkáme nejčastěji se stálezelenou dřevitou liánou břečťanem popínavým (Hedera helix), některými druhy rév (Vitis spp.), plaménkem plotním (Clematis vitalba)a z bylinných lián s chmelem otáčivým (Humulus lupulus). Na obrázku je kmínek liány, kterou tipuji na některý druh z rodu Clematis vzhledem k podélně silně odlupčivé borce. Pravé epifyty se nikdy během svého života nedotknou země a žijí přisedle na kmenech, větvích a vzácně i listech rostlin, kam se dostali v průběhu evoluce při souboji o světlo. Živiny přijímají povrchem těla, či si tvoří zásobní cisternu v listové růžici - bromelie. Za pestrou dlouhou dobu evoluce existuje mnoho přechodů a typů takových to polo- až pravých epifytů a tak i v rámci jednoho rodu mnohdy najdeme druhy terestrické - zemní, petrofytické - skalní až epifytické - k rostlinám přisedlé.

17. 05. 2011 00:22	Zdeněk Musil zdenek[tecka]musil{zavinac}nature[tecka]cz
	plamatka lesní (Arianta arbustorum)

17. 05. 2011 00:06	Zdeněk Musil zdenek[tecka]musil{zavinac}nature[tecka]cz
	pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) - dle červeného seznamu cévnatých rostlin v kategorii C3 - druh ohrožený - vzácnější druh pastvin, výslunných lesních lemů a strání a jejich okolí v Moravském krasu.

16. 05. 2011 23:54	Zdeněk Musil zdenek[tecka]musil{zavinac}nature[tecka]cz
	plicník lékařský (Pulmonaria officinalis agg.)

16. 05. 2011 23:53	Zdeněk Musil zdenek[tecka]musil{zavinac}nature[tecka]cz
	jaterník podléška (Hepatica nobilis) - klasická modrá a vzácnější růžová forma

Váš vzkaz:

Kdo jste? - nepovinně :-)
jméno:
e-mail:
web:
Soukromý vzkaz - nezobrazovat při výpisu?