Návštěvní kniha

Váš vzkaz:

Kdo jste? - nepovinně :-)
jméno:
e-mail:
web:
Soukromý vzkaz - nezobrazovat při výpisu?

Vzkaz bude zobrazen jako HTML dokument. Při psaní můžete používat HTML kódy - např. <B>-</B> apod. Rozdělení odstavců bude zachováno.

zpět na hlavní stránku


  1-20  21-40  41-60  61-80  81-100  101-120  121-140  141-160  161-180  181-200  201-220  221-240  241-260  261-280  281-300  301-320  321-340  341-360  361-380  381-400  401-420  421-440  441-460  461-480  481-500  501-520  521-540  541-560  561-580  581-600  601-620  621-640  641-660  661-680  681-700  701-720  721-740  741-760  761-780  781-800  801-820  821-840  841-860  861-880  881-900  901-920  921-940  941-960  961-980  981-1000  1001-1020  1021-1040  1041-1060  1061-1080  1081-1100  1101-1120  1121-1140  1141-1160  1161-1180  1181-1200  1201-1220  1221-1240  1241-1260  1261-1280  1281-1300  1301-1320  1321-1340  1341-1360  1361-1380  1381-1400  1401-1420  1421-1440  1441-1460  1461-1480  1481-1500  1501-1520  1521-1540  1541-1560  1561-1580  1581-1600  1601-1620  1621-1640  1641-1660  1661-1680  1681-1700  1701-1720  1721-1740  1741-1760  1761-1780  1781-1800  1801-1820  1821-1840  1841-1860

Na Vaše záznamy odpovídám zpravidla e-mailem. Pokud odpověď není zde, nemusí to znamenat, že jsem na podnět nereagoval. :-)

30. 05. 2011 19:04
Moc hezké já na zahradě housenky chovám ale tyhle jsou překrásné a moc pěkně nafocené nejvíce se mi líbí tato.Však ty červené chlupaté BRR.:)
 
27. 05. 2011 21:01jana[tecka]mollerova{zavinac}seznam[tecka]cz
To by byla fototapeta
 
27. 05. 2011 06:21Honza Moravec
Zdravím jmenovče, oplácím virtuální návštěvu. Klobouk dolů pře množstvím krásných záběrů z velice různých a atraktivních lokalit, které na svých stránkách vystavuješ. Ještě mi potrvá pěknou dobu se vším proklikat a pokochat. I já Tobě přeju dobré světlo a spousty úspěšných fotovýprav.
 
22. 05. 2011 12:53Jan Prančl    japra{zavinac}seznam[tecka]cz
Kyvor lékařský (Ceterach officinarum nebo po novu Asplenium ceterach).
 
22. 05. 2011 12:51Jan Prančl    japra{zavinac}seznam[tecka]cz
Připomíná mi to fenykl (Foeniculum vulgare).
 
22. 05. 2011 12:25Jan Prančl    japra{zavinac}seznam[tecka]cz
V souvislosti s tímto musím opravit svoje určení z Galičice, kde ta kytka teprve nakvétala. Listy jsou opravdu podobné rozchodnici, musím si zjistit, co je to za pryšec...
 
22. 05. 2011 12:19Jan Prančl    japra{zavinac}seznam[tecka]cz
Myslím, že by to mohla být měsíčnice roční (Lunaria annua).
 
22. 05. 2011 11:53Jan Prančl    japra{zavinac}seznam[tecka]cz
Připomíná mi to nějaký jablečník (něco jako Marrubium incanum), ale zcela bez záruky.
 
22. 05. 2011 11:48Jan Prančl    japra{zavinac}seznam[tecka]cz
Pilát pestrý (Anchusa variegata).
 
22. 05. 2011 11:19Jan Prančl    japra{zavinac}seznam[tecka]cz
To bude dub kermesový (Quercus coccifera), jeden ze základních druhů středozemských macchií a garrigue.
 
22. 05. 2011 11:10Jan Prančl    japra{zavinac}seznam[tecka]cz
Kromě asphodelus albus by to mohl být i Asphodelus aestivus - tyhle kytky moc neznám, tak nevím, zda se to dá podle květů odlišit.
 
22. 05. 2011 11:04Jan Prančl    japra{zavinac}seznam[tecka]cz
To je nějaký pryšec (Euphorbia).
 
21. 05. 2011 05:28Lahvák
Řek bych že je to uzavřená mořská sasanka.
 
21. 05. 2011 05:14Lahvák
Asphodel (Asphodelus albus)
 
20. 05. 2011 22:10Ladislav Patrný    patrny[tecka]l{zavinac}seznam[tecka]cz
Dobrý večer, zhlédl jsem pár Vaších fotek a chtěl bych podotknout, že v sekci sršně a vosy se spíše jedná o vosu prostřední. Berte to jen jako názor jednoho návštěvníka. Přikládám i dva obrázky k porovnání.
S pozdravem Ladislav Patrný
http://www.biolib.cz/cz/image/id129381/
http://www.biolib.cz/cz/image/id129367/
21. 05. 2011 12:40odpověď:
Děkuji, máte pravdu. Usvědčují ji ty žluté pruhy po stranách štítu.
 
17. 05. 2011 01:12Zdeněk Musil    zdenek[tecka]musil{zavinac}nature[tecka]cz
...a nebo je to nějaká réva ;-)
 
17. 05. 2011 01:10Zdeněk Musil    zdenek[tecka]musil{zavinac}nature[tecka]cz
Liány se mohou nazývati hemiepifyty až tehdy, opustí-li zem a jsou plně závislé na rostlině jako podkladu k uchycení příčepivými kořeny či spec. uzpůsobenými dalšími orgány - ty však nepoužijí k parazitismu - pokud ano, jedná se buď o poloparazity (u nás na dřevinách však neliánovitého charakteru roste jmelí a ochmet, či o parazity (u nás na dřevinách parazitují některé houby, na bylinách potom zárazy, na kořenech dřevin podbílek šupinatý, poloparazitické jsou na kořenech dřevin černýši aj.)
U nás se setkáme nejčastěji se stálezelenou dřevitou liánou břečťanem popínavým (Hedera helix), některými druhy rév (Vitis spp.), plaménkem plotním (Clematis vitalba)a z bylinných lián s chmelem otáčivým (Humulus lupulus).
Na obrázku je kmínek liány, kterou tipuji na některý druh z rodu Clematis vzhledem k podélně silně odlupčivé borce.
Pravé epifyty se nikdy během svého života nedotknou země a žijí přisedle na kmenech, větvích a vzácně i listech rostlin, kam se dostali v průběhu evoluce při souboji o světlo. Živiny přijímají povrchem těla, či si tvoří zásobní cisternu v listové růžici - bromelie. Za pestrou dlouhou dobu evoluce existuje mnoho přechodů a typů takových to polo- až pravých epifytů a tak i v rámci jednoho rodu mnohdy najdeme druhy terestrické - zemní, petrofytické - skalní až epifytické - k rostlinám přisedlé.
 
17. 05. 2011 00:22Zdeněk Musil    zdenek[tecka]musil{zavinac}nature[tecka]cz
plamatka lesní (Arianta arbustorum)
 
17. 05. 2011 00:06Zdeněk Musil    zdenek[tecka]musil{zavinac}nature[tecka]cz
pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum)
- dle červeného seznamu cévnatých rostlin v kategorii C3 - druh ohrožený
- vzácnější druh pastvin, výslunných lesních lemů a strání a jejich okolí v Moravském krasu.
 
16. 05. 2011 23:54Zdeněk Musil    zdenek[tecka]musil{zavinac}nature[tecka]cz
plicník lékařský (Pulmonaria officinalis agg.)
 

  1-20  21-40  41-60  61-80  81-100  101-120  121-140  141-160  161-180  181-200  201-220  221-240  241-260  261-280  281-300  301-320  321-340  341-360  361-380  381-400  401-420  421-440  441-460  461-480  481-500  501-520  521-540  541-560  561-580  581-600  601-620  621-640  641-660  661-680  681-700  701-720  721-740  741-760  761-780  781-800  801-820  821-840  841-860  861-880  881-900  901-920  921-940  941-960  961-980  981-1000  1001-1020  1021-1040  1041-1060  1061-1080  1081-1100  1101-1120  1121-1140  1141-1160  1161-1180  1181-1200  1201-1220  1221-1240  1241-1260  1261-1280  1281-1300  1301-1320  1321-1340  1341-1360  1361-1380  1381-1400  1401-1420  1421-1440  1441-1460  1461-1480  1481-1500  1501-1520  1521-1540  1541-1560  1561-1580  1581-1600  1601-1620  1621-1640  1641-1660  1661-1680  1681-1700  1701-1720  1721-1740  1741-1760  1761-1780  1781-1800  1801-1820  1821-1840  1841-1860