Návštěvní kniha

Vzkaz bude zobrazen jako HTML dokument. Při psaní můžete používat HTML kódy - např. <B>-</B> apod. Rozdělení odstavců bude zachováno.

zpět na hlavní stránku

1-20 21-40 41-60 61-80 81-100 101-120 121-140 141-160 161-180 181-200 201-220 221-240 241-260 261-280 281-300 301-320 321-340 341-360 361-380 381-400 401-420 421-440 441-460 461-480 481-500 501-520 521-540 541-560 561-580 581-600 601-620 621-640 641-660 661-680 681-700 701-720 721-740 741-760 761-780 781-800 801-820 821-840 841-860 861-880 881-900 901-920 921-940 941-960 961-980 981-1000 1001-1020 1021-1040 1041-1060 1061-1080 1081-1100 1101-1120 1121-1140 1141-1160 1161-1180 1181-1200 1201-1220 1221-1240 1241-1260 1261-1280 1281-1300 1301-1320 1321-1340 1341-1360 1361-1380 1381-1400 1401-1420 1421-1440 1441-1460 1461-1480 1481-1500 1501-1520 1521-1540 1541-1560 1561-1580 1581-1600 1601-1620 1621-1640 1641-1660 1661-1680 1681-1700 1701-1720 1721-1740 1741-1760 1761-1780 1781-1800 1801-1820 1821-1840 1841-1860

Na Vaše záznamy odpovídám zpravidla e-mailem. Pokud odpověď není zde, nemusí to znamenat, že jsem na podnět nereagoval. :-)

07. 11. 2007 14:48	Michal baladus{zavinac}seznam[tecka]cz http://www.baladus.estranky.cz/
Zdravím, pěkné fotky. Až bude více času určitě si to tu projdu důkladněji. Dobré světlo a pevnou ruku v další tvorbě! Michal
10. 11. 2007 18:04	odpověď:
Díky. Návštěvu s chutí opětuju - a Tvoje stránky doporučuju ostatním!

04. 11. 2007 13:06
	to je hnus jak jste to mah fotit
07. 11. 2007 09:31	odpověď:
Ze začátku s odporem. Ale přes to focení jsme se skamarádili.

01. 11. 2007 08:54	Filip - Will f.will/zav/seznam.cz
	Ahoj, info k délce jeskyně Macarát... v seznamu jeskyní na stránkách České speleologické spol. je uvedena Jeskyně pod Luciferem (předpokládám, že se jedná o Macarát) s délkou 400 m ! Zdá se mi to moc, ale kdo ví, když se všechny ty oblézačky a zákruty sečtou...
07. 11. 2007 09:30	odpověď:
Pokud je míněna skutečná délka cesty, tak to je realistické. Hodně se to cikcak kroutí, nejvzdálenější body jsou od sebe 150-200 m (pokračování v horní části jsem nenašel, ale je tam).

27. 10. 2007 19:17	Růža
Ahoj, přeji vše nejlepší k výročí. Jsem již dlouholetým návštěvníkem těchto krásných stránek, doposud jsem však nikdy nepsala žádný příspěvek ( snad abych nepokazila kouzlo ducha celé prezentace ). Teď mi to ale nedá a děkuji tímto za krásné chvíle, které jsem při prohlížení Vašich fotografií prožila. S kamarády rádi jezdíme na vandry všude, kam se dá a občas, když se podívám na Vaše nové fotografie, zjistím, že jsme se v dané lokalitě třeba jen o týden minuli. Je vidět, že máme stejného ducha a já jen čekám kdy se někde náhodou potkáme. A třeba to nebude daleko, Hlavňov a okolí je oblíbeným místem na našich toulkách :-) Tak to té další desítky přeji hodně štestí a už se těším na další krásné fotografické úlovky.
29. 10. 2007 13:18	odpověď:
Ahoj! To je prima, že se Ti líbí v Hlavňově a okolí. Tím se pravděpodobnost setkání zvyšuje. Zejména v hospůdce Na hrázi. :-) Přeju Tobě i kamarádům spoustu krásných (pod)zimních vandrů.

26. 10. 2007 23:09	Jirka
Vše nejlepší k desátým narozeninám, ale hlavně díky za neupravované fotky.
29. 10. 2007 13:19	odpověď:
Díky. Ty fotky upravované jsou (některé hodně, některé míň), ale jestli to na nich není poznat, tak to je dobře. :-)

22. 10. 2007 15:46	verča
	bezva je tu opravdu všechno moc dobrý

17. 10. 2007 09:30	Jirka Kühn kuhn{zavinac}natur[tecka]cuni[tecka]cz http://www.luzicke-hory.cz
	Malý Stožec je asi opravdu nejkrásnější a nejdivočejší kopec Lužických hor - a není to jen můj soukromý názor, znám takových lidí víc. Jeskyňka se hledá dost těžko, pokud nevíte kde ji hledat. Je skoro úplně na úpatí kopce jen malý kousek nad lesní cestou...

17. 10. 2007 09:27	Jirka Kühn kuhn{zavinac}natur[tecka]cuni[tecka]cz http://www.luzicke-hory.cz
	Ta balvanitá suť je ovšem znělcová, s pískovcem nemá nic společného... :-)

17. 10. 2007 09:23	Jirka Kühn kuhn{zavinac}natur[tecka]cuni[tecka]cz http://www.luzicke-hory.cz
	Sice nejsem Žralok, ale souhlasím s předchozím komentářem. Převisů vymletých vodou potoka opravdu není mnoho. Nesrovnatelně větší význam má rozdílná pevnost pískovce v jednotlivých vrstvách. Méně pevné vrstvy se snadněji rozpadají a proto bývají "vyhlodané" více do hloubky než ty odolnější. Proto jsou také převisy často soustředěné ve stejné výšce - tedy tam, kde jsou vrstvy tvořené méně pevným pískovcem...

15. 10. 2007 20:21	Jan Hlavacek jhlavace{zavinac}svsu[tecka]edu http://www.svsu.edu/~jhlavace/
	Netopýre, máte jistě pravdu v tom že sa na vzniku mnohých převisů podílí vymýlání materiálu tekoucím potokem. Na druhou stranu znám mnoho převisů, zejména v pískovcových oblastech Ohia a západní Indiany, které jsou na samém konci rokle, v místech kde zcela jistě žádný potok nikdy nemeandroval. Vetšinou z těchto převisů padá nevydatný, avšak vysoký vodopádek. Mám jaksi v mlhavé paměti že podobný převis se dá v Čechách nalézt kdesi v lesích nedaleko Helfenburku u Úštěka, a asi také na mnoha dalších místech. Domnívám se že tyto převisy vznikly převážně mrazovým zvětráváním měkčích vrstev pískovce. Domnívám se také že přítomnost měkčích vrstev také vysvětluje proč jsou převisy mnohdy na stejné úrovni. Mnohdy se dají převisy najít na stejné úrovni na obou stranách skalního hřebínku, a přpadá mi velice nepravděpodobné že by oba potoky meandrovaly v obou roklích na stejné úrovni ve stejný čas. Pokud by úroveň převisů byla způsobena vyšším průtokem vody v nekterých obdobích, musela by tato úroveň alespoň částečně kopírovat klesání dna rokle, což se také vetšinou nestává. Nicméně si nechám svůj názor opravit Žralokem či kýmkoliv jiným kdo zůstal věrný geologii a nenechal se svésti na scestí krásou mathematické abstrakce. Jinak bych vám chtěl podekovat za krásné nové fotky, zajména za to že jsem konečně měl možnost na vašich stránkách vidět pár fotek mých oblíbených Jizerek, i když poněkud postrádaly detailů.
29. 10. 2007 13:24	odpověď:
Díky za korekturu. Doufám, že něco z Jizerek brzy přibude.

04. 10. 2007 08:29	9.A
Napiste nam na email projekt-kvv@zsul.cz naše třída 8.A se v minulém roce zapojila do projektu KRKONOŠE VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ, který spočívá v tom, že se snažíme získávat staré fotografie města Úpice a okolních obcí Suchovršice, Havlovice, Libňatov, Maršov u Úpice a Batňovice. Ze získaných fotografických dokumentů máme v úmyslu vytvořit elektronickou databázi, která bude obsahovat tzv. fotodvojice, fotografie aktuálního stavu v porovnání se získanými historickými snímky. Výsledkem této aktivity by měla být jak výstava fotodvojic, dokumentující změny Úpicka, tak i vydání publikace o Krkonoších vnitřních a vnějších v proměnách staletí pod záštitou organizátora projektu SEVER Horní Maršov. Oslovujeme Vás jako významnou osobnost regionu v oblasti historie a žádáme Vás tímto o pomoc. Pokud byste měla \ měl zájem pomoci nám v této činnosti a poskytnout či zapůjčit nám fotografie, event. nechat nás nahlédnout do Vašich sbírek, byli bychom Vám velice vděční.
09. 10. 2007 20:06	odpověď:
Odpověď v e-mailu.

01. 10. 2007 10:09	Filip - Will f[tecka]will{zavinac}seznam[tecka]cz
Ahoj, mám dotaz ke skalním mísám v Broumovkách. Víš něco o jejich původu? Setkal jsem se s názorem, že se používaly k zakládání strážních ohňů...na Tvých fotkách vypadají některé docela přírodně, tak nevím...
01. 10. 2007 21:40	odpověď:
O těch strážních ohních slyším prvně a určitě to tak není. Mísy jsou vesměs na místech naprosto nevhodných na dělání ohně - většinou na vrcholech věží. :-) Jejich vznik se dá pozorovat i dnes v různých fázích. Vyleptávají je huminové kyseliny z kořínků vegetace. To jsou ty ostrůvky mechu a vřesu na skále. Když je to při průtrži "vypláchne", zůstane skalní mísa. Až se potkáme na Broumovsku, tak si pár typických lokalit prolezeme. :-)

29. 09. 2007 20:55	Daniel Bozner bozner{zavinac}email[tecka]cz http://fotoalba.cz/jmelibile
	Ten ochmet nahoře v koruně je velmi efektní.

17. 09. 2007 10:50	Trhač leo[tecka]trhac{zavinac}seznam[tecka]cz
O radaru jsme si tady už psali. Upřesňuji, že mi nevadí. Ale toto mě dostalo: http://youtube.com/watch?v=_uN-5lPqySM
01. 10. 2007 21:31	odpověď:
No, nejdřív jsem si myslel, že "tím chtějí něco říct". Naštěstí (?) asi nechtějí.

15. 09. 2007 22:57	Zuzka Janišová zjanisova{zavinac}seznam[tecka]cz
Pátrala jsem na netu, cože za kolibříka mi to lítá na muškáty a ejhle - nalezla jsem a nejen to. Lišaj dlouhozobka svízelová mě dovedl na Vaše nádherné stránky, k Vašim fotkám, a musím říct, že mě to při jejich prohlížení pořádně "táhne ven". Každopádně děkuji za nádhernou podívanou a přeju hodně elánu na Vašich toulkách a pak při tvorbě tohoto skvostného webu.
01. 10. 2007 21:30	odpověď:
Díky!

14. 09. 2007 18:48	golgi
	Nejde o celík zlatobýl, mrkni třeba na http://jata.vampula.net/kasvio/html/kultapiisku.htmna
14. 09. 2007 22:41	odpověď:
Je to fakt. Květy vypadají velmi podobně, ale květenství je uspořádáno jinak. Dík za upozornění.

11. 09. 2007 20:48	Marcela Bartáková původem z Teplic mar[tecka]bartakova{zavinac}seznam[tecka]cz http://minolta.blog.cz/
Před chvílí jsem dostala vaší adresu od spolužačky z Teplic. Vaše stránky se mi velice líbí. A to nemám ve zvyku pochlebovat. Fotím od mých asi 14 let a stále ještě mě to baví. Budu vaše stránky navštěvovat častěji. Zase se něco naučím. MB
12. 09. 2007 12:45	odpověď:
Díky.

11. 09. 2007 12:01	Filip-Will f[tecka]will{zavinac}seznam[tecka]cz
Paráda...Fotky z V.Fatry mi připomněly vandr ze začátku 90.let. Právě okolí Tlsté, kde jste zřejmě nebyli, mě dostalo. Moc pěkná byla jeskyně Mažarná (tenkrát otevřená)v jejím SZ svahu. Vydali jsme se cestou necestou z vrcholu Tlsté východním směrem, přespali na verandě opuštěné lovecké chatky vysoko ve skalách, před setměním pozorovali orly a napájeli se vodou prýštící ze skály. Druhý den jsme spadli do Gaderské doliny - údolí jak z jiného světa... závidím vám, v dobrém, samozřejmě :-)
12. 09. 2007 12:45	odpověď:
Nelze jinak, než se tam znovu vypravit a tuhle část Fatry ještě prolézt. Kdyby všechny povinnosti byly takhle příjemné... :-)

11. 09. 2007 08:03	oskar oskar[tecka]podavka{zavinac}seznamcz[tecka]
	moc krásná můra nemáte fota s časovým rosahem (jak postupuje její zalévání do krápníku ?
11. 09. 2007 09:10	odpověď:
Bohužel nemám. Plánoval jsem, že ji půjdu po roce zkontrolovat, ale už jsem se tam nedostal.

07. 09. 2007 16:50	michael S.
Velká Fatra: nádhera! letos jsme ji plánovali - a to zejména jihozápadní část, tzv. Bralnou Fatru, krasově a vápencově nejvíc provrtanou jeskyněmi a propastmi a tak dále... Nakonec se náš plán rozpadl, bo se část z nás bála právě přemnožených medvědů a zbytku výpravy do toho přišlo něco jiného. Nejvyšší v této oblasti je mohutný vápencový masív Tlstá-Lubená, v jeho svahu je pár jeskyní, myslím že jsou nepřístupné. Další zajímavé kopce jsou Ostrá, Drieňok. Tam jste náhodou nebyli ??
10. 09. 2007 10:06	odpověď:
O té oblasti jsem taky něco slyšel a stálo by to za zvláštní vandr, nebo aspoň půl vandru. Jeskyně asi budou zavřené. Měl jsem tip na jednu v Belianské dolině. Kamarád tam byl před 5 lety, jeskyně tenkrát měla mříž, ale otevřenou. Letos byla uzamčená. A z venku to vypadalo na plazivky a bláto. Takže na blind z toho asi moc nebude. Chce to domluvit se s tamějšími jeskyňáři. Kdybyste měli nějaké bližší poznatky, tak budu vděčný (raději mailem). Ahoj!

Váš vzkaz:

Kdo jste? - nepovinně :-)
jméno:
e-mail:
web:
Soukromý vzkaz - nezobrazovat při výpisu?